Antivirus A a B se prodlouží do konce října, pak ho má nahradit kurzarbeit

Vláda tento týden rozhodla, že program Antivirus A a B, který má pomoci udržet zaměstnance ve firmách, skončí až na konci října. Na něj by pak měl v ideálním případě navázat dlouhodobý kurzarbeit. Jak bude vypadat, se teď bude v následujícícht týdnech na ministerstvu ladit.  Jinou představu má ale vláda, jinou zaměstnavatelé a jinou odbory.  Co zatím o plánovaném kurzarbeitu víme a jaké varianty jsou na stole?

Spouštěč kurzarbeitu
Diskutují se tři možnosti: spustit kurzarbeit by mohl růst nezaměstnanosti o 15 případně 20 procent, případně strukturální problémy v jednotlivých odvětvích a nebo rozhodnutí vlády při nenadálých událostech, jako byla právě koronavirová pandemie.

Délka trvání
Na stole jsou varianty od půl roku do dvou let. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na konci července po jednání  s odbory a profesními svazy , že ona sama prosazuje zlatou střední cestu, tedy 12 měsíců.

Náhrada výdělku
Debatovat se bude také nad tím, kolik peněz by lidé při spuštění kurzarbaitu  měli od státu dostávat.  Pokud dnes firmy za určitých podmínek zkrátí při poklesu odbytu pracovní dobu, zaměstnanci za neodpracovaný čas musí dle zákona pobírat aspoň 60 procent výdělku. Odbory budou ale při zavádění kurzarbeitu požadovat vyšší náhradu. V  pondělí to řekl odborový předák Josef Středula.

Míra podpory
Jasno není ani v tom, jak výrazně by měl stát firmy v případě spuštění kurzarbeitu podporovat, tedy na kolik pracovních dnů v týdnu by zaměstnavetel musel pro své pracovníky zajistit práci a kolik by naopak pokryl stát. Maláčová nastínila, že jednou z variant je „vícerychlostní“ kurzarbeit – tedy že by míra podpory byla různá v závislosti na dané situaci.

Pokud by byl například kurzarbeit spuštěn kvůli hospodářskému poklesu, firmy by měli zajistit práci na tři dny. Při nenadálé situaci, jako jsou třeba povodně nebo jako byla epidemie koronaviru, by firmy mohly zavřít provozy na určitou dobu úplně a přesto by kurzarbeit , i když se má jednat o částečnou podporu, fungoval.

Rekvalifikace
V době, kdy by zaměstnanci nepracovali, by měla probíhat jejich rekvalifikace. Otázkou zůstává, jak by byla řešena, tedy kdo by ji zajišťoval, jestli úřady práce a nebo samy firmy.

Platnost
Ministersvo práce a sociálních věcí by chtělo, aby kurzarbeit navazoval na Antivisrus A a B, tedy aby byl připraven do listopadu. Jak jsme už napsali, shoda je zatím jen na tom, že je potřeba, nikoli na konkrétních parametrech. Je tedy možné, že se tento šibeniční termín nestihne.  Projít totiž musí vládou a následně musí být schválen i ve sněmovně, tedy ministryně bude muset žádat o mimořádné jednání. Například Středula řekl, že bude velmi složité vyjednat pravidla tak, aby platil od ledna příštího roku.


Co naopak víme

V Česku se nepočítá s tím, že by náhrada měla jít ze sociálního pojištění. Proplácet by ji stát měl z rozpočtu.

Evropská komise chce navíc 15 členským zemím EU včetně České republiky poskytnout 81,4 miliardy eur (zhruba 2,1 bilionu korun) na podporu zaměstnanosti.  Česko by z těchto peněz mělo získat půjčku dvou miliard eur (52,2 miliardy korun). Uvedlo to v pondělí české zastoupení v Bruselu. Peníze mají jít právě na podporu tzv. kurzarbeitu.